parent nodes: 001.003 | 001.006 | 003.002 | 004.001 | Human Worlds Database

DODATEK II - Základní typologie společností


Základní rozdělení (Schusterova malá klasifikace)[1]

Ačkoliv je nutné brát následující tabulku a rozdělení společností s velkou rezervou, je ve zvolené typologii možno vypozorovat historický posun v chápání některých základních práv a hodnot.
Typologie společností podle míry a kontroly některých práv člověka: 

==============================     ================ 
TYP SPOLEČNOSTI                    1    2    3    4 
------------------------------     ---------------- 
Svoboda projevu a vyznání          +    :    .    . 
Svoboda komunikace                 x    x    +    : 
Svoboda pohybu a shromažďování     +    x    :    : 
Svoboda sexuálních vztahů          x    x    x    : 
Svoboda rodičovství                x    +    :    . 
Právo výchovy dětí                 +    :    .    . 
==============================     ================ 

	LEGENDA: 
x    víceméně ano 
+    částečně 
:    částečně nebo velmi málo 
.    v podstatě ne 

	typ společnosti: 
1    naturalistický 
2    tradicionalistický 
3    racionalistický 
4    ultraracionalistický nebo supernaturalistický 
Skutečnost, že se různá společenství rozcházejí v pohledech na právo jednotlivce na "sebe samého" úzce souvisí i s jejich postojem ke specifickým - především etickým - otázkám.
Tradicionalismus (2) i racionalismus (3) vychází z principů naturalismu (1). To do jisté míry platí i pro supernaturalismus (4b), který je naopak jeho přímým odmítnutím; zatímco ultraracionalismus (4a) je pokračováním racionalismu. Přesto se supernaturalismus a ultraracionalismus - jinak velmi odlišné názorové proudy - v jistém bodě setkávají.
Tradicionalismus (a pro značnou část racionalistických režimů to platí také) umožňoval díky své historické vazbě na společnost jednadvacátého století (což je v podstatě základní podoba naturalismu) zachování značných svobod pro větší část populace a hlavně její elitu. Uvolněný až bohémský životní styl je charakteristický i pro vládnoucí třídu racionalistických společností. Tento trend se dále přenesl i do ultraracionalismu, protože vládnoucí třída si nepřála omezení vlastních práv a svobod, ačkoliv zpřísnění (často už beztak tyranského) režimu pro ostatní se jí zdálo žádoucí.
V přímém protikladu lze supernaturalismus, jenž je skutečným zavržením naturalismu, definovat jako tendenci k vybudovaní společnosti založené na silně zakořeněném názorovém dogmatismu a extrémismu, nejčastěji skrze všudypřítomný náboženský nebo jiný ideologický fanatismus.
Pro úplnost je ovšem nutné dodat, že vnitřní standardy společností nebyly téměř nikdy aplikovány na nežádoucí osoby a skupiny osob či válečné nebo jiné protivníky. I v mnoha dalších ohledech je životní standard a kvalita života občanů v post-naturalistické společnosti obvykle jen vedlejším (sekundárním) důsledkem plánovaného vývoje.

Kromě jiného si tradicionalismus a racionalismus ponechávají jistou zdrženlivost vůči transhumanistickým trendům a sociálním experimentům, i když racionalismus většinou o dost méně. Supernaturalismus a ultraracionalismus naopak velmi často sahají k metodám, které jsou pro většinu ostatních společností zcela nepřijatelné.
Mezi kontroverzní témata patří otázka (ještě akceptovatelné) míry kontroly života a smýšlení jednotlivce (což někdy zahrnuje i přístup k jinak poměrně běžnému otroctví, ovšem jde opět především o rozdíly v pohledu na přijatelnost té či oné podoby), klonování lidí a benevolence vůči biomodifikacím a dalším vylepšování lidských vlastností. Dále plná robotická automatizace a umělá inteligence a vývoj umělé osobnosti (včetně např. robotů s emocemi atp.). A samozřejmě v neposlední řadě extrémismus a xenofobie.
Naturalismus se ještě do značné míry staví proti přijetí těchto problematických záležitostí za vlastní. V jeho stopách jde i tradicionalismus, který inklinuje k větším svobodám jednotlivce a brání docela nebo téměř úplně deregulaci genetických modifikací, klonování lidí a vývoji příliš vyspělé umělé inteligence. Projevy extremismu, fanatismu a xenofobie jsou sice vedlejším - přesto přítomným - prvkem těchto společností. Racionalismus je k většině položek z výše zmiňovaného seznamu už mnohem vstřícnější, přesto jde ještě o relativně umírněný postoj s určitými hranicemi a omezeními. Ultraracionalismus přijal z tohoto seznamu vlastně vše, pouze výrazný extremismus a xenofobie nemusí být nutně charakteristickými nebo vůbec přítomnými jevy. Supernaturalismus je naopak velmi často zcela cíleně xenofobní a fanatický, na druhou stranu není neobvyklé úplné odmítnutí např. klonování z náboženských důvodů.



Typologie společností podle charakteru a dynamiky kolonizační expanze[2]

Výše zmíněné typy společností samozřejmě zdaleka nemohou postihnout všechny - byť jen ty hlavní - charakteristiky popisovaných systémů. Je proto vhodné nezůstávat pouze u jediného rozdělení. Další z možných voleb je kategorizace různých společenství vzhledem k jejich dlouhodobým cílům a strategiím. Jako příklad může posloužit i krátký soupis následujících kritérií:
  1. Je v zájmu uchování stávajících kolonií?
  2. Je cílem prudká expanze?
  3. Je primárním požadavkem:
Alternativním doplňkem by mohla být otázka, zda jde o autokratický a silně autoritativní nebo anarchistický režim (nebo jiný režim, který umožňuje výraznou změnu či náhlou odchylku od stávající politiky), nebo jde o tzv. stabilní režim.

Viděno z pohledu tohoto seznamu, většina společností v určitém konkrétním čase spadá do jedné ze tří skupin: ultrakonzervativní, progresivní a konzervativní. Ty jsou definovány následovně:
U všech tří typů lze navíc rozlišit podskupiny podle toho, kterou variantu ve třetím bodě preferují. V takovém případě mluvíme o zaměření.
Příklad 1: tradicionalistická společnost progresivního typu a materialistického zaměření (nebo "s materialistickým zaměřením").
Příklad 2: supernaturalistické společenství progresivně-humanistického typu ("a zaměření" se v tomto případě obvykle vynechává).

Během vývoje jednotlivých společenských celků může dojít ke změně priorit, často i opakovaně.

Na zvolenou strategii a dlouhobý plán mají vliv hlavně: Nezapomínejme však, že jde pouze o velmi vágně definovanou, všeobecnou typologii. Obzvláště po pádu druhé tisícileté říše se objevily nesčetné variace různých - mnohdy až bizarních - společenských systémů. Přesto, nebo možná právě proto, je toto zjednodušující rozdělení poměrně praktické, ovšem výhradně pro účely rychlé orientace.




[1] více viz "Wlad Schuster - kompletní dílo" (id HUSDIN-A712B451CHE)

[2] Rozšířená velká klasifikace nebo také Holster-Schusterova velká klasifikace. Pro více informací viz "Kompletní revize Schusterovy ontologické struktury, druhé vydání" (id HWAXN-712356849, HUSDIN-A712B5AD320)




top