parent nodes: 001.001 | Human Worlds Database

KAPITOLA I - DOBA TEMNA : PŘEDKOLONIZAČNÍ ÉRA, POST-TRANSHUMANISMUS (cca 2200 - 2500)



Během předkolonizačního věku došlo na Zemi k prudkému technologickému vývoji, který doprovázela populační exploze. Obrovské nároky na dostupné zdroje začaly mít pozorovatelné dopady na místní ekosystém.
Na planetě došlo ke změně klimatických podmínek - z mnoha úrodných oblastí se staly pouště, v jiných naopak nastaly pravidelné záplavy. Stoupající hladiny oceánů citelně zasáhly přímořské státy. Tam, kde řeky nemají při ústí do moře dostatečný spád a koryto s vysokým břehem, zasahují přílivové záplavy hluboko do vnitrozemí.
Cena potravin a pitné vody neustále roste. Jelikož zásoby levných nerostných surovin byly v podstatě vyčerpány, těžba z těžko dostupných ložisek výrazně zvýšila ceny ropy. I přes snahu o alternativní řešení a co největší omezení používání fosilních paliv, byla komerčně použitelná jaderná fúze stále výsadou jen nejbohatších států a náklady na výrobu a dopravu všeobecně citelně stouply, což způsobilo řetězovou reakci. Celková nestabilita a nejistota přispěly ke spuštění laviny ekonomických krizí. Třiadvacáté století od začátku charakterizovala kulminace napětí, eskalace konfliktů, masová migrace a zuřivé války o zdroje.

Za stále více se zostřující situace klesaly výnosy těžařských společností a to i přes vzestup cen a snahu přeorientovat se na nový typ zboží. Díky neskrývanému pirátství některých států nebyly rizikovými už jen investice, ale i samotná těžba a doprava. Asistence armády nebyla považována za dostatečnou ochranu, takže se vyzbrojování civilních plavidel a staveb brzy stalo součástí běžné praxe. Ložiska cenných surovin mimo domovskou planetu - dosud považovaná za nedosažitelná a nelukrativní - rázem získala na atraktivitě. Některé firmy začaly koketovat s myšlenkou expanze do blízkého vesmíru potichu a nenápadně, jiné zcela otevřeně a veřejně.
Některé projekty se zaměřily na Měsíc, jiné na ostatní planety sluneční soustavy a jejich měsíce, některé vyslaly dokonce sondy až k pásu asteriodů a ještě dále. Zatímco sondy přinášely slibné zprávy o svých nálezech, na Zemi stále více odborníků řešilo praktické otázky těžby. Do konce první poloviny předkolonizační éry došlo k významnému vývoji v oblasti pohonných systémů a pokročilé automatizace, robotizace a těžké techniky použitelné ve vesmíru a mikrogravitaci.

Úspěšnost prvních komerčních kosmických agentur posílila důvěru investorů v mimozemský výzkum a přitáhla pozornost dalších soukromých subjektů. Podnikatelský zájem tak nastartoval čilý průzkum sluneční soustavy. Experti v několika průmyslových odvětvích začali vážně zkoumat možnost lukrativní těžby na extraterestrických tělesech. Výsledkem byla hektická a totální industrializace předkolonizační a raně kolonizační éry. Ovšem skutečná kolonizační éra mohla začít až ve chvíli, kdy se podařilo konceptuálně realizovat tak absurdně komplikovaný a nákladný projekt (a to i z pohledu těžařů), jako je kolonizace jiného hvězdného systému.

Druhá polovina předkolonizačního období se nesla v duchu geopolitických změn. Politické systémy a jejich ideologie byly vždy jakýmsi fluidním konstruktem - kulisami, které pomáhaly zamaskovat skutečnost, že mocenská hierarchická struktura zůstává po stovky až tisíce let v podstatě neměnná.
Od konce jednadvacátého století ztratily vlády v očích občanů mnoho ze své legitimity kvůli propojení se silnými zájmovými skupinami, obludné korupci a neustálému selhávání v řešení sociálních i ekonomických problémů. Bohaté nadnárodní koncerny využívaly polické strany jako své štíty, neboť jim umožnovaly nejen realizaci jejich strategických plánů, ale i ochranu před nespokojenou veřejností, na jejíž účet byly jako obvykle připsány největší náklady. S rostoucí závislostí států na produktech a bohatství obřích firem se během dvaadvacátého a třiadvacátého století definitivně utvrdila svrchovaná moc komerční sféry nad politickou.
Do konce čtyřiadvacátého století zašla komercializace politických systémů a veřejných záležitostí až do té míry, že se staly jen dalšími ekonomickými makrosystémy, které si mezi sebe rozdělilo několik největších společností. Slučování politického subjektu se subjektem podnikatelským nechalo státu ve stavu naprosté bezmocnosti a zkorumpovanosti jeho reprezentace pouze cestu přísné (obvykle vojenské) diktatury. Tam, kde už nemělo smysl udržovat nálepku státního útvaru a hrát na falešný pocit národní identity, vznikaly alternativní a virtuální státy.

Čilý pokrok exoplanetární industrializace měl příznivý vliv také na další výzkum trvalého přežití člověka ve vesmíru. Ačkoliv většinu těžebních zařízení v dosahu bylo možné instruovat ze Země a provoz těžebních komplexů byl téměř úplně automatizovaný, bylo čas od času nutné zajistit lidskou přítomnost kvůli kontrolám a případným opravám. Zvláště v případě vzdálenějších lokací byl dlouhodobý pobyt menší skupiny zaměstnanců přímo na místě ekonomicky výhodnější než vypravit zásahovou skupinu až ve chvíli, kdy je ohrožena či dokonce zastavena těžba.
Na přelomu dvaadvacátého a třiadvacátého století byly vypuštěny malé automatizované sondy určené k průzkumu nejbližších hvězdných systémů. Ke konci čtyřiadvacátého století vedla poptávka po realizovatelném způsobu dopravy materiálu a posádky do těchto vzdálených míst a zpět k objevu kryospánku. Nejednalo se přirozeně o náhlý objev, ale o úspěšné završení mnoha desítek let výzkumů.
Avšak jednou z nejvýznamnějších novinek co do budoucího dopadu byl poměrně nenápadný zrod a vzestup oboru sociálního inženýrství a plánování.

Jak už bylo řečeno, transhumanismus a post-transhumanismus byla období, která provázela úplná komercializace veřejné sféry, včetně celých politických systémů a států. Ta vedla v následující éře k faktické proměně dosavadního státu jakožto geopolitického konceptu v nehmotný majetek společnosti. Tento proces byl samozřejmě pozvolný a i po jeho dokončení si většina populace neuvědomovala - díky zahlcení různými firemními a produktovými nabídkami a značkami - že celá společnost, včetně jich samotných, je vlastněna několika korporacemi a často tedy malou skupinou jednotlivců. Tyto společnosti převzaly všechny úlohy státu a zajišťovaly svým lidem pracovní příležitosti, lékařskou péči, vzdělání a další sociální služby. Všeobecně je možné na tuto změnu paradigmatu nahlížet tak, že společenskou smlouvu mezi státem a jeho občany nahradila obchodně-pracovní smlouva mezi firmou a jejími klienty-zaměstnanci.




top