parent nodes: Human Worlds Database

Pasažér


PROHLÁŠENÍ
Toto je dílo fikce.
Uvedené události se NEstaly.
Kosmické cesty jsou bezpečné.


---


Bruce Flynn bez zájmu zíral do obrazovky a snil o lepších místech. Snil o čerstvém vzduchu bez zatuchlého zápachu zastaralého, špatně udržovaného systému recyklace atmosféry. Snil o svěží zeleni trávníků a lesoparků, o jezírkách mezi umělými kopci a sporadickou zástavbou. Snil o životě na stanicích na oběžné dráze kolem Země, Marsu nebo Jupiteru - o životě, na který někdo jako on nikdy nedosáhne.
Na druhou stranu pendlování s nákladní lodí mezi asteroidy nebylo nejhorší živobytí. Jako nižší technik měl na starosti především kontrolu nákladu a funkčnosti palubních systémů. Nebyla to zábavná, ale ani těžká práce. Plat mu vystačil tak akorát a celkově vzato se neměl kdovíjak špatně. Přežíval od štace ke štaci, šichtu za šichtou.
Zkontroloval čas - směna ubíhala pomalu, ale za chvíli by měl provést obhlídku nákladu. V podstatě to pouze znamenalo projet výtahem celý nákladový prostor a "ujistit se", že nedošlo k narušení, které by palubní systém neohlásil. Pomalu, trochu neohrabaně vstal ze svého křesla, ve kterém seděl navlečený do EVA skafandru a protáhl se. Než se stihl rozhodnout, jestli si dojde pro další kávu z automatu nebo se usadí zpátky, rozsvítilo se na monitoru a v jeho zorném poli varování. Několik kontejnerů hlásilo přerušení dodávky proudu. Bruce sáhl po helmě, kterou měl - přesně podle pracovního řádu - na dosah a rozvážným krokem vyšel z kanceláře.
Prostory v části obytné sekce ve které se nacházel byly dokonale prázdné. Během většiny cest měla loď na palubě plno cestujících - obvykle zaměstnanců těžařských společností putujících za prací nebo na dovolené - ale ne tentokrát.
Orientační systém vybízel k návštěvě barů, tančírny, bazénu a zábavních atrakcí. I když loď neměla kromě stálé posádky žádné další cestující, všechny systémy běžely jako obvykle a tak byly chodby, místnosti a sály plně osvětlené, přesycené barvy tekly z televizních obrazovek a z reproduktorů se lynula tichá, uklidňující hudba.
Bruce došel chodbou až k servisním výtahům a jeden si přivolal. Trochu ho překvapilo, že výtah není tam, kde ho před dvěma hodinami zanechal, protože v tomto rameni "rulety" byli kromě něj už jen další tři, možná čtyři lidé.
Vyjel do nejvyššího patra, zahnul do prava a přivolal hlavní výtah. Masivní nápisy i jeho osobní biomod jej upozorňovali, že použití tohoto výtahu je možné pouze v EVA skafandru v plné pohotovosti. Bruce se připojil k panelu, zaklapl víko helmy a nechal oblek natlakovat.
Když přijel hlavní výtah, vytáhl z panelu plnou kyslíkovou nádrž, s mírnými obtížemi si ji nasadil na záda a připojil k obleku. Pak vstoupil do výtahu a nechal systém provést kontrolu skafandru. Za necelou minutu dostal zelenou, masivní dveře se zavřely a kabina se dala do pohybu.
Jak se výtah blížil ke středové části rulety, gravitace pozvolna klesala, až zmizela úplně. V centrální sekci přestoupil do servisní kabiny a ještě jednou se ujistil, že hlášená porucha se nachází skutečně až vzadu u fúzního reaktoru - v nejvzdálenější části nákladové sekce. Připoutal se a navolil cílovou destinaci.
V kabině byla trochu zima - skafandr sice měl výbornou tepelnou izolaci, přesto byl pokles okolní teploty znatelný.
Výtah postupně zrychloval za doprovodu obzvláště unylé kosmické verze Volare. Za úzkými, podlouhlými okny z transparentního aluminia se zhmotnila hluboká čerň okolního vesmíru, přerušovaná ubíhajícími záblesky venkovních světel, jenž lemovala celou téměř kilometrovou dráhu. Bruce pozoroval bloky čtyřicetimetrových kontejnerů míjejících průhledy zasazené v masivní stěně výtahové kabiny.
Po deseti minutách se výtah zastavil. Otevřel vstup do dekompresní komory výtahu, přitáhl se dovnitř a zavřel za sebou. Zmáčkl ovládání dveří výstupu a systém ho odměnil upozorněním na dekompresi. Bruce potvrdil svůj záměr skutečně otevřít vnější dveře a výtah začal odčerpávat atmosféru. Když se dveře konečně otevřely, zajistil se o nejbližší bezpečnostní kolej a zapnul diagnostiku.
Problém měl být zhruba devadesát metrů od výtahu. Zaklonil hlavu a prostorem mezi kontejnery zkoušel v dálce něco zahlédnout, ale ani s optickým zoomem na maximum nic zvláštního neviděl. Povzdechl si, přehodil jištění na vertikální kolejnici a vydal se směrem, který mu ukazoval interface diagnostiky.
Trvalo dlouhé minuty, než zvolna doručkoval k prvnímu označenému kontejneru. Začal prohlížet dlouhé a tlusté svazky kabelů spojující kontejnery s konstrukcí, až objevil jeden skoro úplně přeťatý na dvě části - nákladový prostor zřejmě zasáhlo několik malých meteoriodů. Bruce z toho přirozeně neměl vůbec radost, protože tím se šance na rychlé vyřešení problému výrazně snižovala. Ne že by na tom až tolik záleželo - pokud náklad v poškozených kontejnerech vyžadoval neustálý přísun energie nebo neporušený vnější obal, už byl pravděpodobně beztak zničený nebo k tomu mnoho nezbývalo. Přesto bylo Bruceovou povinností nejen zjistit, co se stalo, ale také v rámci možností minimalizovat škody. V tomto případě to znamenalo důkladně prohlédnout všechny označené kontejnery. Bylo skoro jisté, že tím stráví zbytek směny.
Bruce zanesl do logu svůj první nález a přesunul se na vnější stranu kontejneru, aby se podíval po impaktních minikráterech. Pomalu proplouval podél kontejnerů, až si po pár minutách všiml poměrně velké prohlubně v jedné z bočnic. Otočil se na druhou stranu ve směru, ze kterého musel přijít náraz a okamžitě zpozoroval docela velkou díru ve vedlejším kontejneru - tudy prošel projektil skrz.
Zapsal do logu oba nové nálezy a pokračoval dále napříč mezerou v hexagonální mozaice kontejnerů. Pár desítek metrů za jeho zády cosi ožilo. Temnota otevřela oči a vydala se za ním.


O pár hodin později, stovky miliónů kilometrů daleko, zapípal kom-kan.
"Ano?"
"Pasažér je vzhůru. A na svobodě."
"Rozumím. Ukončete transport."


---


upozornění: REVIDOVANÝ PROTOKOL MISE. PROTOKOL MISE
ID: 22472

CÍL: Zajištění/zneškodnění nebezpečného nákladu.

POSTUP: POVĚŘENÍ: ==REVIDOVÁNO==

STATUS: dokončeno


ZÁPIS:
Standardní kontakt s cílovým subjektem v ==REVIDOVÁNO== podle plánu. Plavidlo směřovalo ve své původní určené trase. Automatizovaný identifikační systém se jevil plně funkční, kontakt s obsluhou se nepodařilo navázat.
Provedením mise byly pověřeny dva výsadky, každý o pěti týmech.
První výsadek byl zaúkolován zběžným prověřením vnějšího pláště rotační sekce plavidla a vstupem skrze air-lock za účelem průzkumu a převzetí kontroly nad plavidlem.
Druhý výsadek zamířil k zadní část nákladové sekce lodi, kde se měl nacházet hazardní materiál, jehož zajištění bylo hlavním cílem mise.
Oba výsadky ohlásily úspěšné nalodění, rotační sekce se jevila neporušená a v provozu. Výsadek dva zaznamenal viditelné poškození několika kontejnerů mírného až středního charakteru. Integrita konstrukce lodi nebyla podle odhadů narušena.
Při bližším ohledání bylo zjištěno, že nejvíce poškozeným byl kontejner Q42. Jelikož Q23, nacházející se přímo pod ním, nesl náklad, jenž měl být zajištěn, bylo rozhodnuto otevřít kontejner Q23 a zjistit stav nákladu.
Při průzkumu okolí byl nalezen prázdný skafandr nižšího technika jménem Bruce Flynn. Skafandr jevil známky nasilného vniknutí s masivní trhlinou v zádové oblasti. Charakter protržení by mohl odpovídat zásahu projektilem o vysoké rychlosti, což ale nevysvětlovalo chybějící tělo oběti. Vzhledem ke krvavým stopám uvnitř i vně skafandru bylo vyloučeno, že by se skafandr dostal na místo náhodou, aniž by byl používán. Výsadek dva byl pověřen vypuštěním průzkumného dronu, který se měl pokusit najít tělesné ostatky v blízkém okolí plavidla.
Výsadek jedna mezitím vstoupil do rotační sekce lodi a byl seznámen s nálezem. Následně provedený sken centrálního oddělení odhalil stopové množství krve v atmosféře. Atmosféra samotná jinak neobsahovala žádné nezvyklé látky a její chemické složení bylo v rámci očekávatelného normálu.
Jednotlivé týmy výsadku jedna se rozdělily, čtyři týmy s úkolem prohledat zvlášť ramena rotační sekce, pátý tým zůstal v centrální části jako záloha.
Výsadek dva úspěšně pronikl do kontejneru Q23. Podle předané zprávy byl obsah kontejneru částečně, leč zjevně, poškozen. Poškození - jak bylo následně určeno - bylo dvojího druhu: průnikem z vnějšku (zde se pravděpodobně jednalo o srážku s meteroidickým rojem) a z vnitřku sarkofágu - z blíže neurčených příčin (možnost exploze nákladu nebo jeho části byla vyloučena).
Závěrem zjištění bylo, že náklad není kompletní a došlo k jeho úniku mimo sarkofág a posléze i mimo kontejner. Výsadek jedna byl upozorněn na možné nebezpečí.
Během několika následujících minut oznámil záložní tým výsadku jedna ztrátu kontaktu s ostatními týmy a nouzový signál jednoho z týmů. Záložní tým byl instruován opustit rotační sekci, ale v té době už byl na cestě výtahovou šachtou jednoho z ramen rulety ve směru nouzového signálu. Výsadek dva byl upozorněn, aby vyčkal na další instrukce.
Po šedesáti minutách, kdy nedošlo k navázání kontaktu s výsadkem jedna byl tento prohlášen za ztracený.
Výsadek dva dostal za úkol provést zapečetění rotační sekce a odklonění lodi z trasy násilnou formou, pomocí přímého ovládání motorů lodi.
Dva z pěti týmů se vydaly k rotační sekci zapečetit oba air-locky, zbývající tři týmy pokračovaly do zadní části plavidla provést korekci kurzu.
O hodinu později bylo oznámeno úspěšné zapečetění lodi a provedení trvalé změny kurzu.
Výsadek dva byl poté instruován k návratu prostřednictvím obou výsadkových shuttlů.


---


V hlubinách a temnotách, v mrazivém chladu vesmíru, očekávají děti noci tiše a nehybně Jeho návrat. Sarkofágy jim dávají tvar - tyčí se vzpřímeně jako výhrůžka okolním hvězdám. Každý o samotě plují po oběžnici kolem Slunce v jeskyních asteroidů a měsíců, uzavření do sebe, uzamčení ve své schráni. Jaká civilizace postavila tyto mystické, magicky vyhlížející stroje? Kdo jsou ti, jenž oplývají tak nepředstavitelnou mocí, že mohou ve svém sevření zachytit i to, co nemá žádnou formu, co postrádá jasný tvar? Příliš mnoho otázek a zoufale málo odpovědí. Prastaré civilizace mluví o bozích, jenž uzavřeli démony daleko od kolébky lidstva, ale co oni o tom mohou vědět? Kdyby viděli potomky lidí a siluety jejich lodí na obloze, jistě by nás také považovali za božstva. Leč lidstvo je ještě mladé, malé a slaboučké. Vědomosti a moc nám protékají mezi prsty jako voda v řece. Jsme jen zrnka písku v nicotě vesmíru, přesvědčená o vlastní vyjímečnosti a bezchybnosti. A zatím tam venku Jeho zvěstovatelé čekají, až jejich čas znovu nastane.


"Haló?"
"Dobrý den, je mou smutnou povinností Vám oznámit, že došlo k nehodě a transport musel být terminován. Pasažér bohužel nedorazí."
"Chápu, to je nemilé. Nicméně Vám děkuji za zprávu."