parent nodes: Human Worlds Database

Permadeath


Výpadek přišel náhle, bez varování. Prostě se stal. Celou dobu je všechno normální a najednou cvak - světla jsou pryč. Zvuk taky. A on tam jen tak sedí a potichu zírá do tmy. Za chvíli se ukáže, že není ani úplná tma, ani naprosté ticho, ale barevný svět plný kraválu je pryč.
Nepřišel jen o spojení, neodpojil ho server - ne, byl off-line. Něco takového se nemělo stát. Sebelepší biomod systém nebyl stavěný na okamžité vykopnutí z virtuální reality - na "vytrhnutej kabel" lidi nezřídka umírali. Na to ale nemyslel. Vůbec na nic nemyslel. Šokovaná mysl si teprve začínala s hrůzou uvědomovat, že je off-line. Off-line. Venku. Mimo.
"Co se kurva děje?" zeptal se Arjun pro sebe, dost možná nahlas. Neměl šanci ty dvě možnosti rozlišit. Okolí se kolem něj pomalu vlnilo.
V tu chvíli uslyšel alarm, to ho trochu probralo z limbu.
Zevnitř jej sevřel chlad až se celý roztřásl. Žaludek se začal kroutit a zbytek vnitřností se chtěl přidat. Potil se a lapal po dechu. Začalo se mu dělat špatně. Opravdu hodně špatně.
Luxusní herní stanice, v jejímž křesle byl usazený, hučela na plný výkon - systém dělal co mohl, aby udržel svého uživatele na živu.
Pokusil se vstát. Vstal, aby vzápětí upadl. Při tom si z těla vytrhl několik konektorů a hadiček umělé výživy a kdo ví ještě čeho.
Arjun vykřikl bolestí, možná ne nahlas. Neměl šanci ty dvě možnosti odlišit.


Když Neil Cody dorazil na místo, technici už měli hotovo a balili vybavení. Neilovi to nevadilo, z jeho pohledu by jen zbytečně čekal, až prošacují celý byt a předají výsledky. Lex Meinhard - jeho parťák - stál u balkónových dveří společně s vysokým a nápadně formálně oděným mužem. Neil se pozdravil se známým z laborky a vyrazil jejich směrem. Lex si ho všiml a kývl mu na pozdrav.

"Pane Dibbsi, dovolte, abych vám představil svého spolupracovníka Neila Codyho," otočil se Lex na čahouna.
"Dibbs," představil se s úsměvem, leč úsečně pan Dibbs a potřásl si s Neilem rukou.
"Tak co tu máme?" položil Neil na úvod řečnickou otázku. "Další závislák, co si uvařil mozek?"
"Uvítal bych, abyste se takhle o zesnulém nevyjadřoval," upozornil jej mírným tónem pan Dibbs.
"Pardon?" opáčil překvapeně Neil.
"Pane Cody, připadá vám to tady jako v nějakém hnízdě?" zeptal se Dibbs.
Neil se rozhlédl po místnosti. Pohled mu padl na hypermoderní herní stanici uprostřed pokoje.
"No..." začal pomalu, ale pan Dibbs nečekal na odpověď.
"Pan Arjun Jensen byl významný klient naší společnosti a veřejně exponovaná osoba," vysvětlil Neilovi, "jak jsem již zmínil panu Meinhardovi, velmi nám záleží na tom, aby byly okolnosti jeho skonu skutečně důsledně prošetřeny."
"Aha... no na to se můžete spolehnout," vydechl Neil a nemohl působit zmateněji.
"Pan Dibbs zastupuje společnost spravující majetkové záležitosti dotyčného," poznamenal Lex Meinhard.
"Nejen to. Zajišťujeme kompletní servis: právní a poradenské služby, veškerou legislativu, dokonce i lékařskou péči," upřesnil Dibbs. "Očekávám, že mě budete brzy informovat o výsledcích pitvy a dalším postupu," dodal stroze.
"Ehm," odkašlal si Neil, "promiňte, ale pokud nepatříte k bezpečnosti, pak nemůžete něco takového chtít..."
"Ujišťuji vás, pane Cody, že mám plnou pravomoc," uťal ho Dibbs. "Naše společnost je významným přispěvatelem do rozpočtu resortu bezpečnosti. Vaši nadřízení jsou se vším seznámeni."
"Pane Dibbsi, o vývoji vás samozřejmě budeme informovat," ujistil Dibbse Lex. "Výsledky pitvy ovšem nemůžeme očekávat dříve než zítra."
"Spíš pozítří," zavrtěl hlavou Neil.
"V pořádku," prohlásil Dibbs a zkontroloval flexikom. "Budu muset vyrazit na další schůzku," oznámil.
"Pánové, opravdu nemohu dostatečně zdůraznit jak moc je důležité zjistit, co přesně se tu stalo. Spoléhám na vás," rozloučil se Dibbs a obrátil se k odchodu.

Neil nevěřícně kroutil hlavou.
"OK... takže... co tu máme?" zopakoval.
"Zatím nic moc," odtušil Lex. "Jsi na příjmu?"
"Jo," potvrdil Neil a přepnul se. V prostoru pokoje se objevila digitální rekonstrukce těla Arjuna Jensena. Ležel bezvládně v kaluži vlastních tekutin sotva dva kroky od své honosné herní stanice.
"Arjun Jensen, dvacet šest let," odříkával Lex. "Nalezen mrtev záchrannou službou ve čtyři třicet tři místního času. Záchrannou službu přivolal systém, ke kterému byl podle všech informací Jensen aktuálně připojen. Předběžné ohledání těla neodhalilo stopy zápasu, ani vnější zranění závažného charakteru - jen menší oděrky a pár vytržených konektorů. Elektronický zámek vchodových dveří nebyl kompromitován. Záznam z bezpečnostních kamer z chodby neodhalil žádného dalšího příchozího do tohoto bytu."
"Aha," zavrčel Neil. "Nemůžu si pomoct, ale pořád to vypadá na magora, co si nainstaloval kdo ví co a nedal to."
"Trochu ano, ale uvidíme, co řekne pitva," uznal Lex.
"Je tu ale ještě jedna věc," poznamenal. "Sotva dorazila záchranka, objevil se tu párek tajnejch. Jsou na záznamu."
"Tajný?" užasl Neil a pustil si záznam z kamer. "Co chtěli?"
Lex pokrčil rameny. "To nikdo neví. Zdrželi se sotva dvě minuty. Prej jen obhlídli situaci a zase vypadli. Divný, co?"
"To teda," souhlasil Neil. "Máme ještě něco?"
"Nic. Nevypadá to, že by se tu někdo přehraboval a snažil se něco najít. Objevilo se tu pár otisků, které nepatří Jensenovi, ale jen málo, hádám, že se ukáže, že patří uklizečkám. Jinak je tu všechno v normálu."
Neil se otočil směrem k terase. "Co ten balkón?"
"Dveře terasy byly zamčené zevnitř," odpověděl Lex.
"Hmm," promnul si Neil bradu, "takže zavinění cizí osobou zatím škrtáme, bio-hacking... to ještě nevíme, ale jestli byl čistej... tak to znamená... že ho zabila ta mašina?"
"Je to zatím náš hlavní podezřelý," pokýval hlavou Lex.
"Co na ní říkaj technici?" zeptal se Neil.
"Že na tenhle systém nemají vybavení - specialista dorazí zítra."
Neil si nespokojeně odfrknul. "Až zítra? Takže nevíme nic a já jsem tu zbytečně."
"Nejsi tu zbytečně, máš skvělou práci!" oponoval nepřesvědčivě Lex.
"Dem si dát kafe," prohlásil Neil a vydal se k východu.

Bylo krásné letní dopoledne - pár slunečních paprsků si našlo cestu mezi věžemi mrakodrapů až dolů k ulici. Stánek s pouličním občerstvením zaváněl obvyklou směsící pachů.
"Mimochodem, co myslel Dibbs tou 'veřejně exponovanou osobou'?" vzpomněl si u kávy Neil.
"Nemám tušení, zapomněl jsem se ho zeptat," prozradil Lex.
"Snažím se ho vyhledat, ale nevidím nic, co by ho dělalo důležitým..." mručel Neil.
"Možná byl veřejnosti známej pod nějakou přezdívkou," navrhl Lex.
"Asi jo... Víme, čím se živil?"
"V databázi vedenej není," povzdechl si Lex. "Ale příjem nemohl mít malej - viděl si jeho byt."
"Hm, myslíš, že má smysl pátrat u tajnejch, co o Jensenovi vědí?" uvažoval Neil.
"Ne, už jsem to zkoušel," odpověděl mu Lex suše. "Prý se podívají, co mám na mysli a ozvou se mi."
Neil se zamračil. "Jasně, klasický kecy."
"Jo."


Před starou neobrutalistní budovou odboru bezpečnosti na Lexe s Neilem čekala mladá žena, která se představila jako Heidi Olivier - investigativní žurnalistka. Oba je tím zaskočila, protože s médii obvykle jednají pouze mluvčí. Jelikož ale skutečně byla registrována ve svazu novinářů, otázal se Lex poněkud opatrně jak jí mohou pomoci.
Heidi neměla v úmyslu chodit kolem horké kaše: "Prý máte na starosti případ Arjuna Jensena?"
"Tak moment," zahučel Neil, "ještě to není ani dvanáct hodin, co ho našli a vy už o tom víte?"
"Máte napíchnutej policejní kanál?" přidal se Lex.
"Nemám," odsekla Heidi. "Zabývám se aktuální kariérou pana Jensena, chtěla jsem s ním udělat rozhovor, ale byt hlídá policie. Co je s ním? Je mrtvej?"
Lex s Neilem si vyměnili pohledy. Heidi vytřeštila oči.
"Uvítali bychom, kdybyste si to zatím nechala pro sebe," zabručel Lex.
"Co o něm víte?" zeptal se Neil.
"Všechno," ujistila ho Heidi. "Co se stalo?"
"Nejdřív nám řekněte, čím se Jensen živil," obrátil se na ni Neil.
"Vy to nevíte?" užasla Heidi. "Arjun Jensen je Jenjen1 - aktuálně druhý nejúspěšnější hráč DL."
"DL?" Neil ani Lex nevypadali, že rozumí.
"Neuvěřitelné," vydechla Heidi. "Stovky milionů lidí sledují Digital League a vy jste o ní nikdy neslyšeli?"
"Jo tohle," zbystřil Neil. "To je nějakej virtuální turnaj, že jo?"
"Ano, jeden z těch větších," ušklíbla se ironicky Heidi. "Takže, co se s Jensenem stalo?"
"Je nám líto, ale zatím vám nemůžeme poskytnout žádné informace," nasadil Neil formální hlášku.
"Ale no tak!" protestovala Heidi s očima na vrch hlavy.
"Vyšetřování teprve začalo," doplňoval Neila Lex.
"Slibte mi aspoň exkluzivitu!" naléhala Heidi.
"Ozveme se vám, až budeme mít něco konkrétního," ujišťoval ji Neil, zatímco se výmluvně stočil směrem ke vchodu.
"Vážně? To by od vás bylo moc milé," usmála se na něj Heidi a vnutila Lexovi svoji elektronickou vizitku. "Kdybyste potřebovali o Jensenovi cokoliv vědět, ráda si s vámi vyměním informace. Ještě se ozvu."

Lex s Neilem se spěšně rozloučili a svižným krokem si to namířili do budovy.
"Takže pro-gamer," prohlásil Neil po cestě chodbou. "Teď už skutečně čekám, že pitva potvrdí, že si nainstaloval nějaký svinstvo."
"Hm," kýval zamyšleně hlavou Lex. "Možná prohlídka tý jeho mašiny něco odhalí - jestli byl hodně úspěšnej, mohl mít dost nepřátel."
"Pravda," uznal Neil. "Konkurence, závist... Měli bysme si důkladně prohlédnout jeho sociální síť."


Neil dorazil do kanceláře jako první. Překvapeně se rozhlédl kolem, aby se ujistil, že Lex nemá nikde odložené věci - ještě nikdy se nestalo, aby přišel dříve než on.
Zrovna když usrkl první doušek kávy, zavolal Lex.
"U-hu," zamumlal Neil.
"Máme problém," ozval se Lexův hlas. "Lidi z Aether si odvezli Jensenovu mašinu."
"Cože? Kdo?" nechápal Neil.
"Aether je výrobce tý herní stanice," vysvětlil Lex.
"Jak si tohle můžou dovolit?" žasnul Neil.
"Na to se jich jedu zeptat, mám u nich s někým schůzku. Chceš se přidat?" opáčil Lex.
Neil položil kelímek s kávou na stůl. "Jasně, že chci."
"OK, posílám ti adresu. Zatím," rozloučil se Lex a zavěsil.

Hlavní sídlo Aether byla - jak jinak - monumentální, honosná budova chladně odrážející okolní svět v kubistickém spektáklu prolínajících se mnohostěnů. "Aether, high-end virtual systems company," hlásal obří nápis nad vstupem.
Lex už na Neila čekal u vchodu. Krátce se pozdravili a vstoupili do budovy, aby se ohlásili na recepci. Aether, stejně jako ostatní prominentní společnosti, nepoužívala umělé recepční, ale zaměstnávala skutečné lidi. Firmám to dodávalo zdání lidskosti a návštěvníci raději jednali s lidmi než se stroji. Z pohledu vedení šlo i o otázku prestiže: přítomnost živých bytostí měla ukázat, že Aether je ekonomicky silná společnost, která se aktivně podílí na udržení fungujícího sociálního systému.

Howard Rosedale byl mladý, dokonale upravený muž se zářivým úsměvem a sametovým hlasem. Lex představil sebe i Neila a stručně shrnul, že vyšetřují úmrtí Arjuna Jensena.
"Ano, ano, vím. Smrt pana Jensena je obrovskou ztrátou nejen pro jeho blízké, ale i pro celou herní komunitu," kýval chápavě hlavou Rosedale.
"Byl pan Jensen významným zákazníkem?" položil Lex standardní otázku.
"Pro nás?" zatvářil se překvapeně Rosedale. "Pan Jensen sice technicky byl naším klientem, ale spíše by bylo lepší říci, že byl naším... spolupracovníkem."
"Pracoval tady?" upřesňoval si Neil.
"Ó, nikoliv, naše společnost byla sponzorem pana Jensena. Jsme hrdí na to, že podporujeme ty nejlepší z nejlepších na současné virtuální scéně," vysvětlil Rosedale.
"Součástí té podpory byla i herní stanice, kterou pan Jensen používal?" chtěl vědět Lex.
"Samozřejmě," neotálel s odpovědí Rosedale. "Špičkový model speciálně upravený pro pana Jensena - něco podobného neseženete ani na černém trhu."
Lex pomalu přešel k hlavnímu tématu: "Máme informaci, že si vaši technici to zařízení odvezli."
"Ano," potvrdil Rosedale.
"Proč?" zeptal se Neil první.
"Systém pana Jensena je pořád majetkem společnosti," usmál se Rosedale.
"Ano, ale také je ještě předmětem vyšetřování," namítl Lex.
"Jsem přesvědčen, že pouze jako statický doplněk," zhodnotil Rosedale. "Ať už smrt pana Jensena zavinilo cokoliv nebo kdokoliv, naše stanice to bezpochyby nebyla."
"Bezpochyby?" nadzvedl Neil nedůvěřivě obočí. "Podle všeho k ní byl Jensen těsně před smrtí připojenej."
"To ale jistě neznamená, že na vině je nutně ta stanice," odbyl ho sladce Rosedale. "V každém případě vás mohu ujistit, že společnosti Aether velmi záleží na tom, aby byly příčiny této nešťastné události brzy odhaleny. Rádi vám budeme při vyšetřování jakkoliv nápomocni."
"Výborně," usmál se na oplátku Lex. "Mohli by se na tu věc podívat i naši technici?"
"Je mi líto, ale to nebude možné," odvětil s téměř nepředstíranou účastí Rosedale.
"Proč?" zeptal se Neil a vzápětí si uvědomil, že se opakuje.
"Systém pana Jensena patří k tomu nejlepšímu co současná technologie nabízí. V podstatě celé zařízení je přísně střežené tajemství, což je jediný způsob jak ochránit naše know-how. I jen přístup k tomuto typu produktu podléhá přísným kontrolám a je svěřen pouze autorizovaným osobám."
"Pouze autorizovaným osobám..." mumlal si pro sebe Neil.
"Ano, konkrétně jde o pouze jednu technologickou sekci. Všechno pečlivě vybraní, důkladně prověření lidé," dodal Rosedale.
"Promiňte, ale v tom případě nejste vyšetřování moc napomocní," upozornil Rosedalea Lex.
Rosedale nasadil útrpný výraz. "Skutečně vám v tomto ohledu nemohu pomoci. Ale společnost Aether vám poskytne zprávu našich techniků a samozřejmě kdykoliv se s jakýmikoliv dotazy můžete obrátit na mě."
Neil si povzdechl.
"Díky, ta zpráva by nám byla velmi užitečná," lhal Lex.
Neil se zvedl z křesla. Bylo jasné, že z Rosedalea nic opravdu užitečného nedostanou.


Sotva se Neil s Lexem vrátili do kanceláře, zavolal si je k sobě náčelník oddělení.
"Tak jak to jde s tím Jensenovým případem?" začal na přivítanou.
"Zatím jsme se moc neposunuli," přiznal Lex. "Ohledání místa nic neodhalilo a výsledky pitvy budou nejdřív zítra..."
"A Aether si odvezla hlavního podezřelého," připomněl spěšně Neil.
"Tím myslí Jensenovu herní stanici," dodal Lex.
"Ano, to je pochopitelné," zamručel uvážlivě náčelník.
"Co to?" zarazil se Neil polohlasem.
"Ta věc je špičková technologie - je pochopitelné, že si hlídají svoje know-how," vysvětloval náčelník.
Lex a Neil si vyměnili pohledy.
"Zástupce firmy Aether mě ujistil, že výsledky jejich vyšetřování nám dodají co nejdříve," pokračoval náčelník. "Pokud jde o vás, vy se soustřeďte na to ostatní."
"Na co ostatní?" optal se trochu nejapně Neil.
"Na tu..." náčelník se na vteřinu zamyslel, "netechnickou stránku případu, která by mohla odhalit příčinu Jensenovy smrti."
Lex si trochu nervózně promnul bradu: "A co pan Dibbs?"
"Dibbs? Co je s ním?" nechápal náčelník.
"Chce být informován o výsledcích vyšetřování," ujasnil Lex.
"Aha, s tím si nedělejte starosti," rozhodl náčelník.
"Ale..." nadechl se Lex, ale náčelník ho okamžitě přerušil.
"Jak jsem řekl: Aether zajistí technickou stránku, vy zbytek vyšetřování. Dibbse budu informovat sám," uzavřel náčelník.
Chvíli bylo ticho.
"Můžete jít," rozloučil se náčelník stroze.

"No teda," poznamenal Neil na chodbě.
Lex se mračil. "Jo. Co teď?"
"Asi nic?" krčil rameny Neil. "Počkáme na pitvu. Ještě pořád je možný, že se Jensen oddělal sám."
"Tohle se mi vůbec nelíbí," oznámil Lex trochu zbytečně.
"Mě taky ne, ale teď to neřeš. Něco ještě vymyslíme," uklidňoval ho Neil.


Lex zadumaně vyhlížel oknem do odpoledního velkoměsta.
Po nějaké době otevřel kontakty, vyhledal Heidi Olivier a odeslal neurčitý dotaz, jestli by měla čas na schůzku.
Heidi se ozvala teméř okamžitě.


Čínský trh nikdy neusínal. Bylo to místo, kde jste mohli kdykoliv pořídit téměř cokoliv - zvláště nedostatkové a nelegální zboží. Mezi stánky s různými variantami pouličního občerstvení a exotickým kořením se mísily pololegální ordinace s prodejnami hardwaru. Na jednom rohu jste si mohli koupit implantáty, na druhém je nechat nainstalovat, vedle si dát opravit komunikační zařízení, přes ulici zaskočit k zubaři a mezi tím se ještě najíst nebo si vsadit u jednoho z mnoha bookmakerů. Nelegální herny a net-roomy nemohly chybět, stejně jako skutečné čajovny a karaoke bary. Úzké uličky byly neustále přeplněné lidmi a drtivá většina bezpečnostních kamer očividně nefungovala.
Heidi nemohla vybrat vhodnější místo - návštěva megatržiště měla svá rizika, ale možnost oficiálních odposlechů tu byla nulová.

"Tak povídejte," pobídla Lexe s úsměvem Heidi.
"Zajímá mě všechno, co o Jensenovi víte," odpověděl Lex.
"Ne, ne, ne," vrtěla hlavou Heidi, "začněte vy."
Lex si povzdechl: "Dobře. Celá ta věc začíná smrdět. Jensen byl těsně před smrtí připojen ke své herní stanici. Ať už se stalo cokoliv, ta věc zavolala záchranku. Těsně po ní se v bytě objevila tajná policie. Když zjistili, že záchranka už je na místě, zase vypadli. Co je horší je to, že Jensenovu herní stanici si odvezli technici z Aether a nás k ní nepustí. Vedení bezpečnostního odboru s tím zjevně nemá problém - alespoň mí přímí nadřízení ne. Jensen byl zavřenej ve svým bytě a podle kamerových záznamů tam nepřišel nikdo další. Takže jsme přišli o jediné vodítko, které nám mohlo objasnit co se přesně stalo. To je zhruba všechno."
Heidi vážně pokyvovala hlavou. "A co pitva?" zeptala se.
"Výsledky budou zítra - alespoň doufám," odvětil Lex. "Moc ale nečekáme, že odhalí něco zásadního. Myslíte si, že je možné, že si Jensen nechal nainstalovat nějaké nelegální bio-mody, aby získal výhodu v turnaji?"
"Ne," odhadla Heidi, "to by bylo absurdní. Každý hráč ligy je přísně monitorován, zkuste přinést do hry cokoliv nelegálního nebo proti pravidlům a jste okamžitě diskvalifikován."
Heidi se na chvíli odmlčela.
"Aether se snaží zamést stopy."
"Proč si to myslíte?" vyzvídal Lex.
"Protože to je úplně jasné," prohlásila Heidi. "Vy o DL moc nevíte, viďte?"
"Skoro nic," přiznal Lex, "virtuální sporty mě nikdy moc nebraly."
"Víte, existuje jedna možnost, jak podvádět," prozradila mu Heidi. "Hráči jsou běhěm turnaje monitorováni, ale ne jejich stroje. Můžete hacknout interface stanice, ale samozřejmě ty jsou před turnajem ratifikovány a zapečetěny. Ratifikaci provádí pořadatel... Hádejte, kdo to je."
"Aether?" zkusil Lex.
"Přesně tak," potvrdila Heidi. "Další kolo turnaje bude za pár týdnů - podle mě Aether testoval nějaký booster nainstalovaný přímo do jeho stroje."
"Nemohl si tam něco přidat sám Jensen?" uvažoval Lex.
"Nemyslím si, že by to Jensen zvládl, možná o tom ani nevěděl. Když se provalí, že nějaký pro-gamer podvádí, je to jasný konec kariéry. Proč by to riskoval? Byl na absolutní špici. Ještě tak rok a vstoupil by do historie jako nejúspěšnější hráč Digital League všech dob."
"Hm," zamručel zamyšleně Lex. "Dobře, ale proč by Aether měla mít zájem zfixlovat svůj vlastní turnaj? Nemají z toho dostatečný zisk?"
"Jistěže mají," opáčila Heidi, "ale proč by nemohli chtít víc? Největší část příjmů plyne ze sázek. Pokud by dokázali ovlivnit výsledky, obrali by na nesmyslných kurzech spoustu lidí."
"Ano, ale nebyl Jensen beztak jasným favoritem?" divil se Lex.
"Byl, ale třeba si to chtěli pojistit? Navíc... kdo říká, že ho chtěli nechat vyhrát? A kdo ví s jistotou, že jeho stanice byla jediné testovací zařízení co je venku?" upřela na něj Heidi vážný pohled.
Lex mlčel.
"Pochybuju, že se mi podaří dostat k jakémukoliv jejich zařízení," řekl po chvíli.
"Nejspíš je už stejně stáhli," souhlasila Heidi. "Ale zkusím svoje cesty."
Lex to nechal bez komentáře.
"Víte co by mi pomohlo?" pokračovala Heidi. "Výsledky Jensenovy pitvy. Pokud prokážou, že Jensen si smrt nezpůsobil sám, bude to sice nepřímý, ale těžko vyvratitelný důkaz proti Aether."
"Takový důkazní materiál neobstojí před žádným soudem," kroutil hlavou Lex. "K soudu se to vůbec nedostane."
"To nevadí," usmála se tajemně Heidi. "Aether není jediná společnost, která má v DL svoje investice. Obrovské investice. Nebojte, jsou lidé, které to bude zajímat."
Lex na ni upřel tázavý pohled. "Například?"
"No," zamyslela se Heidi, "říká vám něco jméno Dibbs?"
Lex zkoprněl.
Heidi si toho všimla: "Tak například jeho to bude stoprocentně zajímat."
"To jistě bude," uznal Lex. "Takže počítáte s tím, že Dibbsovi prodáte informace?"
Heidi se zasmála. "Ne, jen mu je předám. Dibbs už mě platí za to, že se v tom Jensenově případu vůbec vrtám."
Lex si v hlavě třídil poznatky.
"Co nabídnete za výsledky pitvy?" zeptal se.
"Jak jsem řekla: zkusím vám zajistit přístup k dalším herním stanicím," odpověděla Heidi.
"To není nic moc," zabručel Lex.
Heidi si ho změřila pohledem. "To ne, ale lepší nabídku jinde nedostanete."


"Něco mě napadlo," oznámil Neil. "Mám známého u tajných, s Jensenovým případem asi nebude mít nic společného, ale možná by nám mohl něco prozradit. Co si o tom myslíš?"
Lex zvedl oči od obrazovky. "Že to stojí za pokus."

Lex s Neilem stáli v předposledním patře obřího parkoviště, schovaní před poryvy větru za jedním z nosníků. Vinny Pruitt si dával na čas. Když se konečně objevil, nevypadal moc nadšeně z toho, že je s Neilem ještě někdo další. Po té, co mu Neil vysvětlil situaci, jeho nadšení opadlo pod bod mrazu.
"Nemám tušení, proč by tam byli naši agenti... pokud to skutečně byli naši agenti," začal Vinny vyhýbavě. "A... co se týče té stanice, myslím, že není překvapivé, že firma nechce, aby se někdo vrtal v jejich zařízení."
"Jo, tohle nám říká každý," ušklíbl se Neil. "Něco lepšího bys neměl?"
Vinny se netvářil moc ochotně: "Eh, asi ne."
"Co se snaží tak pečlivě skrýt?" trval na svém Neil.
"Co třeba tohle?" vložil se do hovoru Lex. "Aether fixluje výsledky Digital League jediným možným způsobem a to prostřednictvím vlastních herních stanic, které má oficiálně ratifikovat. Kdyby se na to přišlo, je všechno vzhůru nohama... takže si pochopitelně ohlídají, aby se nikdo nedostal k důkazům."
Neil a Vinny Pruitt jen zírali.
"Odkud tohle máte?" probral se Vinny.
"Od... jednoho známého," zalhal Lex.
"Aha. Podívejte se, pro vás oba bude lepší, když do téhle záležitosti nebudete dál strkat nos. Udržujte si nízkej profil," odtušil Vinny, otočil se a nasedl zpátky do své sametově černé limuzíny.

"To nešlo moc dobře," zhodnotil Lex na cestě zpět.
"To teda ne," souhlasil Neil, "kde jsi vůbec vzal ty informace?"
"Jsou to jen domněnky, co jsem našel někde na síti," zavrtěl hlavou Lex, "takhle se nikam nedostaneme."
"Já už to ani nemám v plánu," poznamenal Neil.
Lex se na něj překvapeně otočil.
"No co? Ty jsi ho neslyšel?" bránil se Neil.
"Slyšel," odpověděl Lex. "Takže s tím nic neuděláme?"
"Řeknu ti, co udělám já," prohlásil zachmuřeně Neil. "Projdu si výsledky pitvy - až dorazí, sepíšu zprávu a pošlu ji dál náčelníkovi. Tím to pro mě končí."
Lex mlčel. Elektromobil tiše šuměl napříč industriální zónou.


Bylo už pozdní odpoledne, když Lexovi dorazilo oznámení, že výsledky pitvy jsou konečně v systému. Okamžitě si přivolal vůz a vyrazil zpátky do kanceláře.

Obsah zprávy Lexe doslova nadchl. Jensenův bio-mod byl zcela legální a bez sebemenších poruch - Jensen na sobě žádné experimenty zjevně neprováděl. Přesto je jeho organismus i podle záznamů bio-modu ve stavu jako kdyby ano. Dokument měl přes dvacet stran, ale tohle Lexovi bohatě stačilo. Zkopíroval soubor na datku a odhlásil se ze systému. Když vyšel na ulici, přepnul flexikom na skryté připojení a zavolal Heidi.
Jenže ta zůstávala off-line.
Lex chvíli bloumal parkem a ještě několikrát zkusil zavolat. Nakonec si vyhledal Heidinu adresu a s neblahou předtuchou se vydal na cestu.


Po příjezdu k bytovce, kde bydlela Heidi, získaly Lexovy obavy známou formu. Před domem stálo několik policejních vozů a pár uniforem lustrovalo všechny, kdo chtěli projít.
Lex se pozdravil s jedním z bezpečáků a zeptal se, co se stalo. Mladík si zkontroloval, že je Lex skutečně vyšetřovatel a odpověděl, že v sedmnáctém patře se stala nehoda.
"Nehoda?" ujišťoval se Lex.
"Hm, asi," pokýval bezpečák neurčitě hlavou. "Nějaká novinářka zkolabovala ve svém bytě. Než přijela záchranka, bylo po ní."
Lex se ho chtěl ještě na něco zeptat, ale v tu chvíli vyšla z budovy trojice tajných agentů. Jedním z nich byl Vinny Pruitt. Nezdálo se, že by si Lexe všiml.
"Nejspíš drogy nebo nějakej bio-hacking, lidi dělaj hrozný blbosti," uvažoval nahlas bezpečák.
Lex mu poděkoval a rozloučil se.


"Co je?" přijal hovor trochu nerudně Neil.
"Máš čas? Potřebuju se s tebou sejít," vyhrkl Lex.
"Děláš si srandu? Jsem uprostřed večere," nevěřil Neil svým uším.
"Je to důležitý, posílám ti adresu," ujišťoval ho Lex.
"Jestli je to kvůli tý pitvě, tak to snad počká do zítra," brumlal Neil.
"Nepočká," oponoval Lex nervózně.
"Ok, budu tam za půl hodiny," souhlasil neochotně Neil.


"Fakt doufám, že to je důležitý," ohlásil Neil místo pozdravu.
"Heidi Olivier našli mrtvou v jejím bytě," oznámil Lex.
"Koho?" nechápal Neil.
"Tu novinářku, co se zajímala o Jensena."
"Jo, jasně," vzpoměl si Neil, "a co my s tím?"
"Co myslíš, že se asi tak stalo?" zpražil ho Lex. "V jejím domě byli tajný - včetně tvýho kámoše. Že by náhoda?"
Neil si povzdechl.
"Mimochodem, Jensenova pitva potvrzuje, že ho musela oddělat ta jeho mašina," pokračoval Lex.
Neil působil nanejvýš nešťastně.
"Podívej se, Lexi," začal opatrně, "co s tím chceš dělat? Co se snažíš dokázat?"
"Snažím se přijít na to, kdo může za ty dva mrtvý," odpověděl Lex netrpělivě.
"To nechápeš, že to je zbytečný?" zvolal Neil.
"To je naše práce!" nedal se Lex.
"Takže chceš skončit tuhej?" vytřeštil oči Neil. "Lexi, kurva, já mám rodinu!"
Lex se na chvilku zarazil.
"Pošlu Dibbsovi zprávu o stavu vyšetřování - všechno co víme," prohlásil.
"Marná snaha - Dibbs už zprávu dostal," zavrtěl hlavou Neil, "sám jsem ji pro náčelníka dneska sepsal."
"Chápu," zamračil se Lex. "Pošlu mu svoji verzi."
"To bych nedělal," odtušil Neil.
"Ty ne, já ano," uzavřel Lex a otočil se k odchodu.
"Lexi!" zkusil ho zastavit Neil, ale Lex ho ignoroval.
"Lexi Meinharde, jste zatčen pro důvodné podezření z vážného porušení kodexu agenta!" vyštěkl Neil.
"Jdi do prdele, Neile," hlesl Lex a otevřel dveře vozu.
Neil na něj namířil zbraň a vystřelil.